Exotickou partu WINTER’S VERGE zná spousta lidí především díky nedávnému turné finských STRATOVARIUS. Melodic power metalová skupina pocházející z Kypru tak měla možnost rozšířit své umění po celé Evropě. Kapela na sobě neustále pracuje a jejich fanouškovská základna se tak stále rozrůstá. Basák Miguel Trapezaris si udělal čas na české fanoušky a nejenom o nich se rozpovídal v následujícím rozhovoru.

Nejdříve bych Vám ráda poblahopřála k Vašemu nejnovějšímu albu „Tales Of Tragedy“ a úspěšnému koncertování po Evropě! Ano, není tomu tak dávno, co jste absolvovali tour s hochy ze STRATOVARIUS. Zahráli jste i zde v České republice. Jsem si jistá, že jste si užili spoustu legrace a získali mnoho nových zkušeností. Mohl bys nám prozradit své pocity a především nějaké zajímavé zážitky ze Zlína?

Ahoj! Díky za milá slova! Tour jsme si vážně užili, byla to celkově skvělá zkušenost a hraní s takovou legendou, jakou jsou STRATOVARIUS, bylo něco, o čem jsme snili už dlouho. Poprvé jsme jeli vystupovat jinam než na Kypr nebo do Řecka, takže to samo o sobě bylo něco zcela nového. Koncert ve Zlíně byl spolu se Sofií pravděpodobně tím nejlepším vůbec (opravdu, neříkám to jen proto, abych byl milý, všichni tvrdili to samé). Lidé pařili jako diví a naše hudba se jim opravdu líbila. Mnoho z nich navíc znalo naše písně, což je opravdu zvláštní, když si vezmeš, že jsem se ještě nikdy předtím nesetkal s někým mimo Kypr, kdo by o nás věděl. Kluci ze STRATOVARIUS byli vážně senzační a přátelští, velmi vlídní a nohama na zemi, a hoši z TRACEDAWN (další předkapela) byli také parádní. Navzájem jsme si pomáhali a také vypili spoustu piv.

Pamatuješ si i nějaké méně zábavné chvíle, které tě zaskočily?

Vyhodili mě z karaoke hospody v Budapešti, aniž bych si pamatoval, jak jsem se tam vůbec dostal, a ještě víc překvapující bylo, když jsem, nevím jakým způsobem, trefil zpět k tourbusu, aniž by mě unesli nebo okradli (mezitím jsem budil kluky z TRACEDAWN). Také jsme zjistili, že co se týče prohledávání autobusů vezoucích dlouhovlasé rockery, zdá se být srbská policie opravdu důkladná. Ale kromě toho jsme se chovali celkem slušně. Desetihodinové posedávání v autobuse může být únavné, ale dobrá knížka nebo společnost to vždycky spraví. Jo a pivo.

Jakou nejdůležitější věc ses při turné se STRATOVARIUS naučil?

Že je třeba spousta trpělivosti. Být milý ke každému, koho potkáš. Být obzvláště milý k lidem v autobuse, ve kterém jsi i ty. Pokaždé se musíš včas připravit, udělat zvukovku a zase sklidit. Slavit a bavit se, ale nikdy to nepřehnat. A to nejdůležitější je se při hraní bavit, protože tím pádem se bude bavit i publikum.

Myslíš si, že se STRATOVARIUS budete nadále spolupracovat? Třeba by mohli být hosty na Vašem dalším albu.

No hele, to by bylo úžasné! Nejdřív napíšeme album a potom probereme možné hosty... Třeba se na nové desce nějací opravdu objeví. Za trochu piva si koupíš vše.

Máte v plánu nějaké další koncerty nebo třeba i své vlastní turné? Je nějaká šance Vás vidět opět brzy v akci?

V červenci budeme spolu s bývalými členy MANOWAR, Ross the Bossem a Scottem Columbusem, hrát na jednom festivale na Kypru – více informací na našich stránkách! Snažíme se domluvit i jiné akce, ale ještě není nic potvrzeno. Rádi bychom se vrátili do zemí, kde jsme hráli, hlavně do České republiky! Máte skvělé pivo.

A je nějaké země, kde jste ještě nehráli a rádi byste?

Moc bychom si přáli hrát ve Velké Británii. Harry (kytara) a já zde studujeme a Londýn je jako náš druhý domov. Je tu docela velké metalové zastoupení, a i když zde není epic power metal tak populární jako ve zbytku Evropy, tak se tu koná spousta akcí. A jinak bychom hráli prostě kdekoliv. Když je dostatek piva, tak jsme šťastní.

Mluvme teď o „Tales Of Tragedy“. Musím uznat, že je v něm Váš pokrok citelný – jako ženské a čisté instrumentální pasáže (například opravdu krásný začátek písně „Reflections Of The Past“ či ženský hlas na začátku „For Those Who Are Gone“) – a mám dojem, že se u Vás začínají objevovat progresivní prvky. Nebo se mýlím?

No na svědomí to má hlavně Chris, náš nový bubeník. Má za sebou spoustu zkušeností, hrál mnoho různých stylů hudby a jeho talent a styl nás donutily přemýšlet o nových způsobech psaní písní. Spousta detailů v určitých částech nových kousků má co dočinění se způsobem, jakým hraje. Má velmi osobitý a odlišný styl. Dalším důvodem je i to, že čím déle se známe, tím lépe se nám jako kapele spolupracuje a můžeme nakládat s našimi nápady mnohem efektivněji a kreativněji.

Jak vůbec práce na této desce šla? Bylo to lehčí nebo naopak těžší než s předchozí „Eternal Damnation“?

Ve skutečnosti to bylo mnohem jednodušší. Zbavili jsme se naší ostýchavosti ve studiu a měli tak lepší představu, co bychom chtěli, čeho a jak bychom mohli dosáhnout. Znamenalo to pro nás mnohem méně nervozity a více odvahy a jistoty a s někým, jako je Chris, to odsýpalo ještě rychleji, takže nešlo o nějaký časový nátlak.

Věřím, že každá píseň na albu má své kouzlo a hlubší význam. Ale je nějaká, kterou doopravdy zbožňuješ a která Ti je přece jenom nejbližší?

Každý z nás má nějakého favorita, ale ty, co mám úplně nejraději, jsou asi „Reflections Of The Past“ a „The Captain’s Log“. Baví mě je hrát a mají velmi epickou atmosféru, naživo fungují parádně.

Zmínila jsem píseň „For Those Who Are Gone“. Tato skladba mi vážně nahání husí kůži. Je to možná příliš osobní otázka, ale co Vás přimělo napsat takovou věc? Bylo to kvůli něčemu těžkému v životě nebo se jedná pouze o střípky nápadů a myšlenek?

Je to spíše taková vzpomínková píseň. Každý někdy někoho blízkého ztratil, je to součást života a každý člověk se s tím musí vyrovnat. Samozřejmě, je to vždycky velice těžké, ale nesmíme zapomínat, že je třeba dál pokračovat a žít. Nevzdávat se a žít, to je ten nejlepší způsob, jak smrt respektovat a zároveň zapomenout.

Kdo z kapely píše texty?

Veškeré texty píše George (vokál). Nikdo jiný si netroufl se nějak zapojovat, především proto, že máme rádi to, co vytváří, takže hádám, že pokud se něco nepokazí, zůstane to tak i nadále. Navíc je pro zpěváka velmi důležité být s texty sžitý. Mají i to, co lidé, kteří zpívání neberou vážněji, nemají a mít nebudou. Cit pro aliteraci, frázování a intonaci. Osobně mám talent na zpívání jako skřehotající žába (jeden z možných důvodů toho zážitku z Budapeště), takže asi nejsem ten nejpovolanější člověk na psaní progresivních/power metalových textů. Věci, které jsem kdy napsal, ostatně vždycky zněly blbě a dětinsky.

Teď možná trochu těžší otázka – vydali jste tři alba. Kdybys měl vybrat jedno, které lépe vyjadřuje WINTER’S VERGE a váš směr hudby a přemýšlení, které by to bylo?

Dívám se na to takhle: album je jako snímek toho, jaká byla kapela v době nahrávání. „Eternal Damnation“ bylo dobrým obrázkem toho, co bylo, ale už to tak zcela neodpovídá přítomnosti. Věci se mění. Rádi hrajeme některé starší písně, a tak je zařazujeme na koncertech, ale tyhle skladby a zvuky nás už tak nevystihují. A podle mě je to jedině dobře, protože to znamená, že se měníme a rozvíjíme.

Asi je ještě příliš brzo se ptát, ale už jste začali přemýšlet nad následovníkem „Tales Of Tragedy“?

No zrovna teď na jedné písni dělám. Znáš to: jakmile nápad přijde, nahraj/napiš/nabroukej ho do mikrofonu. Pokud to neuděláš, navždy zmizí a budeš se akorát nenávidět. Takže tak pomalu shromažďujeme nápady a přes léto na tom začneme víc pracovat.

Plánujete nadále pokračovat v tomto power a progresivním směru (který se mi opravdu líbí a dle mého Vám vážně sedne), nebo byste raději odbočili trochu jinam (jedno, jestli se bude jednat jen o drobnosti nebo větší změny)?

Zdá se nám, že nám tento druh hudby vyhovuje a sedí, takže dokud to tak bude, neplánujeme žádné velké změny. No, změny... chceme ve studiu experimentovat s různými zvuky a rádi bychom přimíchali nějaké další věci, ale rozhodně nechceme měnit náš styl. Není zrovna nejlepší do hudby přidávat prvky, které tam nepasují, to není směr, kterým by mělo WINTER’S VERGE jít. Každý z nás také neustále rozvíjí vlastní dovednosti a techniky; například jsem si při nahrávání předposledního alba nedokázal představit, že bych někdy zvládl zahrát takové věci, jaké jsou na nejnovější desce, a asi v tom nejsem sám.

Teď můžeš říct cokoliv chceš Vašim českým fanouškům a novým příznivcům, kteří Vás možná jednou naživo uvidí.

Hlavně všechny české metalisty hrozně moc zdravím. Vaše nadšení pro metal nás ohromilo, opravdu se dokážete bavit. Jste přesně ti lidé, kteří metal inspirují! Přivítali jste nás vážně vřele a chceme se k Vám zase vrátit.

Díky za Tvůj čas a odpovědi. Volume Max Vám přeje hodně štěstí a spoustu veselých zážitků nejen na koncertech, ale také ve studiu a Vašem životě. A těšíme se, až od Vás zase něco uslyšíme.

Mockrát děkujeme! Mějte se a hlavně – zůstaňte u metalu \m/

www.wintersverge.com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit